Hybridní hrozby představují znepokojivou realitu současnosti. V dnešním světě může kdokoliv během pár okamžiků ovlivnit miliony lidí, šířit dezinformace a narušovat důvěru ve skutečnost. Zatímco severské země statečně odolávají, Česká republika čelí obtížnému boji proti jejich silnému dopadu. A to zejména ve školství.

Hybridní hrozby zahrnují široké spektrum skrytých i otevřených útoků na společnost a stát, které záměrně využívají naše slabiny. Nejsou ničím novým – manipulace, šíření strachu a lží jsou tak staré jako lidstvo samo. Problém však nabyl nových rozměrů s příchodem internetu, který odstranil poslední zábrany ověřování pravdivosti informací.

Dnes může trollí farma kdesi v Irkutsku vypustit do světa nepravdivou zprávu, která se během vteřin dostane k milionům uživatelů po celém světě. A jak bohužel známe z historie, stokrát opakovaná lež se pro mnohé stává pravdou.

Dezinformace nás obklopují denně, i když to často nevnímáme. Přitom téměř 40 % Čechů tvrdí, že se s nimi běžně nesetkává. Realita je ale jiná. Zprávy od českých bezpečnostních složek, jako je BIS, každoročně varují před sílícím vlivem zahraničních mocností, především Ruska a Číny, které u nás šíří svou propagandu.

Kde se šíří dezinformace?

K šíření dezinformací jim slouží obrovské množství webů a nekonečné množství trollích farem, které zaplavují sociální sítě. Bohužel, existuje i dostatek ochotných lidí, kteří tyto lži neváhají šířit dál – někteří vědomě, jiní jako tzv. užiteční idioti. A není třeba chodit daleko, jeden velmi aktivní příznivec této manipulace působil celé desetiletí na Pražském hradě.

Cílem těchto útoků přitom není přesvědčit čtenáře o své pravdě, ale narušit jeho důvěru v ostatní zdroje informací a v samotnou existenci objektivní reality. Bohužel se to daří – důvěra v tradiční média klesá. Podle loňských údajů jim věří jen asi 30 % Čechů a Češek.

Zájem o tradiční média také ustupuje. Polovina lidí získává informace hlavně ze sociálních sítí, zatímco jen 16 % čte zprávy z tisku. A právě v tomto prostředí, kde důvěra v klasická média upadá, se objevují tzv. „deepfakes.“

„Jmenuji se Petr Pavel a prodávám hrnce.“ Tato technologie, kde umělá inteligence dokáže s minimem materiálu napodobit hlas a tvář jakékoliv osoby, je dnes dostupná téměř každému. Za pár minut může kdokoliv vytvořit video, které na první pohled vypadá autenticky. Nedávno zaplavila sociální sítě videa, v nichž se prezident Pavel objevil s „výhodnými investičními nabídkami,“ a podobně na tom byli i Petr Fiala a Andrej Babiš.

Dezinformace se dostávají i do politiky

Na první pohled vypadají tato videa věrohodně a jen pečlivý poslech odhalí drobné nesrovnalosti, například v intonaci. Když jde o nabídky investic, lidé většinou rychle pochopí, že se jedná o podvod, ale například ve Velké Británii nebo Argentině tato technologie zasáhla i do voleb. A to jsme teprve na začátku – za pár let si lze jen stěží představit, kam až může zneužití této technologie zajít.

V době, kdy lidé nedůvěřují tradičním zdrojům, čerpají informace ze sociálních sítí a jsou pod stálým tlakem ruské a čínské propagandy, jsou následující statistiky alarmující. Podle Českého rozhlasu 6 % lidí silně věří dezinformacím a dalších 35 % k nim má sklony. Jiný průzkum ukázal, že dobře zpracované dezinformaci o elektromobilech uvěřilo 58 % Čechů.

Podobná čísla najdeme i v jiných zemích západního světa – v Německu, Rakousku nebo USA. Jeden region však vyniká svou odolností vůči snahám destabilizovat společnost: Skandinávie.

Skandinávie skvěle bojuje proti dezinformacím

Severské země patří mezi nejstabilnější státy na světě, a to zejména díky vysoké důvěře jejich občanů v média. Finsko je v tomto ohledu na špičce – tamní důvěra v média dosahuje 69 %, což je nesrovnatelné s našimi pouhými 30 %. Finsko našlo klíč k boji proti zahraničnímu vlivu: investice do kvalitního vzdělávání.

Finské školy totiž zařadily do svých osnov mediální výchovu, která sice existuje i u nás, ale často ji učitelé neumí efektivně vyučovat. Ve Finsku se děti už od raného věku učí, jak kriticky pracovat s informacemi a jak je ověřovat. Na základních a středních školách se pak v různých předmětech učí rozpoznávat manipulace a lži.

Například v hodinách matematiky učitelé ukazují, jak snadné je manipulovat se statistikami. Finové také mnohem více čtou a mají vysokou důvěru ve státní instituce – což je něco, co nám kvůli naší komunistické minulosti často chybí.

Zdroj: Seznam zprávy