V České republice trvá studium bakalářských oborů zpravidla tři roky (na nějakých náročnějších technických oborech čtyři), předem si musíte zvolit, co budete studovat a během studia to nejde změnit, aniž byste nemuseli probíhající studium ukončit. Máte zde kreditový systém a zkoušky probíhají nejčastěji ústní formou nebo testy. Přijímací řízení je většinou formou SCIO testů, nebo testů, které si každá škola připravuje sama. Státní vysoké školy u nás mají zpravidla lepší pověst a je složitější se na ně dostat. 

Ve Velké Británii trvá bakalář také většinou tři, popř. čtyři roky na technických oborech a musíte si předem zvolit, co budete studovat a během studia to většinou změnit nejde. (Toto se ale netýká Skotska, tam si sice předem volíte obor studia, ale v průběhu ho změnit lze). Na většině škol také funguje kreditový systém. Největší odlišnosti jsou v tom, že ústní zkoušky zde téměř neexistují, nejčastěji se píšou eseje nebo výzkumné studie. Velmi se zde dbá na literaturu. A přijímací zkoušky? Přihlášky se podávají na webu UCAS, lze možné podat nejvíce pět přihlášek na VŠ a v systému píšete esej a přidáváte tam doporučení od učitele a předpokládané známky u maturity. To vše odešlete systému a ten to předá všem školám, na které jste se přihlásili. To dají školy dohromady a buď vás přijmou nebo ne. Ty lepší, jako např. Oxbridge, mají ještě ústní pohovory.  Na rozdíl od ČR zde mají tzv. podmínečné přijímání. To znamená, že vás přijmou na základě toho, že u maturity obdržíte určité známky. Na Oxfordu a Cambridge se předpokládá maturitní zkouška se samými jedničkami. A když požadované známky nemáte? Tak máte bohužel smůlu. Největší nevýhodou britského školství je ale to, že zde neexistují veřejné vysoké školy, za všechny školy se zde platí, pokud studenti neobdrží stipendia, kterých moc není. Většina studentů si tedy bere studentské půjčky, které pak musí splácet. Vystudujete tedy vysokou školu a máte dluh, to moc úsměvné není. 

Jak je to ve Spojených státech amerických? V USA fungují přijímací zkoušky podobně jako v Británii, píší se eseje, až na to, že je zde píšete každé škole zvlášť. Potřebujete zde doporučení od školního poradce a od alespoň jednoho učitele. Přihláška se podává pomocí tzv. Common App. Pokud vás přijmou, tak to ale žádnou podmínku nemá. Vysokoškolský systém v USA je ale naprosto odlišný, sice v přihlášce píšete obor, co vás zajímá, ale když nastoupíte do prváku, studujete mnoho předmětů a specializujete se blíže až v pozdějších ročnících. Např. lékařství zde na bakaláři studovat nejde. Najdete zde školy státní i soukromé, ty nejkvalitnější jsou ale všechny soukromé. Na rozdíl od Británie zde ale není tak těžké sehnat stipendium a dostává jej mnoho lidí. Na těch nejprestižnějších univerzitách až 80 procent.