Dnes je 1. leden, Nový rok. Zároveň tento den najdeme v kalendáři jako "Den obnovy samostatného českého státu". Od vzniku České republiky dnes uběhlo přesně 30 let. Jak tento proces probíhal?

Již od konce 2. světové války se Československo pomalu přesouvalo od centralizovaného zřízení směrem k federaci. Slovensko si po zrušení zemského zřízení drželo jistou míru autonomie. Zákonodárným sborem tam byla Slovenská národní rada.

V roce 1969 se Československá socialistická republika stala federací, kterou tvořily 2 národní státy - Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika.

V roce 1990 po pádu komunistického režimu docházelo k čím dál častějšímu vyhrocení národnostních sporů. Jedním z příkladů těchto sporů byla tzv. "Pomlčková válka". Spor se vedl o název státu, přičemž česká strana používala název "Československá federativní republika", zatímco na Slovensku to byla "Česko-slovenská federatívna republika". Výsledkem Pomlčkové války byl kompromisní název "Česká a slovenská federativní republika".

Každá z obou částí federace měla vlastní zákonodárný orgán s názvem "Národní rada" i vládu. Již v roce 1990 bylo slovenskou vládou založeno Ministerstvo mezinárodních vztahů, tedy obdoba ministerstva zahraničních věcí, jehož prvním šéfem se stal Milan Kňažko. V Česku stejný orgán vznikl až v roce 1992, tedy v předvečer rozdělení společného státu.

Pomalé vzdalování obou entit československého státu se však netýkalo pouze politických institucí. V obou částech existovala kupř. samostatná televize. Ve slovenské části se navíc vyskytovaly tendence směrem k vytvoření samostatné armády či národní banky.

Ačkoliv byl již v roce 1991 přijat Federálním shromážděním zákon o referendu, všelidové hlasování o rozdělení federace nikdy neproběhlo. Je tedy otázkou, jak by se československá veřejnost k tomuto návrhu postavila. Ústavní zákon sice přikazoval, že vystoupení jedné z republik z federace se musí odehrát na základě referenda, zánik federace tímto způsobem upraven nebyl. Přesto někteří politologové vyjadřují názor, že rozpad Československa bez konání referenda lze vnímat jako pohrdání tehdejší ústavou.

17. července 1992 byla Slovenskou národní radou přijata deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky, která vyslovovala požadavek slovenské nezávislosti. O 3 dny později odstoupil ze své funkce federální prezident Václav Havel a po zbytek své existence již Československo svoji hlavu státu nemělo.

Symbolem rozdělení společného státu byla jednání mezi českým premiérem Václavem Klausem a jeho slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem v zahradě brněnské vily Tugendhat. K urychlení rozpadu státu přispěly také rozdílné výsledky voleb v obou částech federace, přičemž v Česku byla jejich vítězem ODS, na Slovensku HZDS.

16. prosince 1992 byla Českou národní radou přijata Ústava České republiky. Tento orgán také po vzniku samostatného českého státu vykonával funkci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Senát jakožto druhá komora Parlamentu vznikl až o 3 roky později v roce 1996.

Česká republika vznikla rozdělením Československé federativní republiky o půlnoci 1. ledna 1993. Prvním českým prezidentem byl 26. ledna zvolen Václav Havel.

Zdroj obrázku: Obrázek uživatele Julius_Silver ze služby Pixabay.