Eurostat v květnu zveřejnil statistiku týkající se zastoupení terciálního, tedy vysokoškolského a vyššího odborného vzdělání v evropské populaci. Ze zveřejněných dat vyplývá, že v loňském roce disponovalo 42 % Evropanů ve věku od 25 do 35 let vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním. Česká republika v žebříčku obsadila s 34,5 % 23. místo.

Nejlépe jsou na tom s vysokoškolským vzděláním Irové, kteří se umístili prvním místě s 62 % procenty. Za Irskem následuje Lucembursko, Kypr, Litva a Nizozemsko.

Nejnižší podíl osob s terciálním vzděláním mělo Rumunsko s 17,4 % následované Itálií, Chorvatskem a Českem. Česko je však společně se Slovenskem zemí s nejvyšším podílem osob s dosaženým středoškolským vzděláním. Tato úroveň v obou zemích dosahuje více než 65 %. Jedná se o stupeň vzdělání, u kterého je nutné rozlišovat všeobecnou a odbornou úroveň kvalifikace. Odborná úroveň se všeobecně považuje za relevantnější pro trh práce, neboť je více orientována na pracovní místa.

Podíl lidí s terciálním vzděláním v Evropské unii se v populaci od 25 do 74 let za posledních 10 let zvýšil z 24,5 % v roce 2012 na 31,8 % v roce 2022. Podíl obyvatel s nejnižším vzděláním se naopak snížil z 29,8 % v roce 2012 na 23,3 % v roce 2022.

V posledních letech se v Evropě zvyšuje průměrná úroveň vzdělání, kterého mladí lidé dosahují. V roce 2022 dosáhlo v EU alespoň vyššího sekundárního vzdělání 81,9 % osob ve věku 25-54 let, zatímco ve věku 55-74 let to bylo 68,4 % osob.

Úroveň dosaženého vzdělání se v evropském prostředí stává stále více důležitým faktorem na trhu práce. Předpokládá se, že v následujících letech se poptávka po vysoce kvalifikovaných lidech s odpovídajícím vzděláním ještě zvýší. Vyšší střední vzdělání se v současné době stále častěji považuje za minimální úroveň, která značí dostatečné vybavení jednotlivců pro jejich zapojení do společnosti a vedení plnohodnotného života.

^{Zdroj: Eurostat}