Uzavřená města se ve sci-fi literatuře stala futuristickými místy pro život. Jsou to samostatná sídla zahrnující veškerou základní infrastrukturu, a to včetně výroby energie, potravin, nakládání s odpady a vodou.

Už jste někdy slyšeli pojem arkologie? Jedná se o termín spojující architekturu a ekologii, jehož koncept navrhl architekt Paolo Soleri v roce 1969, když se snažil spojit stavebnictví s ekologickou filozofií. O rok později Soleri zahájil práce na experimentálním městě Arcosanti v Americe, které demonstrovalo jeho koncepci.

Sci-fi literatura pravděpodobně inspirovala některé reálné varianty podobných projektů. Saúdskou Arábií navrhovaná The Line je prezentována jako obrovské inteligentní město, které by mohlo ubytovat devět milionů lidí v jediné 200 metrů široké budově. Ta by se měla táhnout 170 kilometrů a být vysoká 500 metrů. Linie by byla poháněna solární energií a větrnými turbínami, ale nebyla by zcela soběstačná. Její obyvatelé by stále potřebovali potraviny a další zásoby, které by musely být zajištěny z vnějších zdrojů.

Některé stavby podobné arkologiím již existují. Například antarktické výzkumné základny jsou relativně soběstačnými komunitami, a to především díky své odlehlosti. Také kvůli ochraně okolního prostředí musí být soběstačné. Stanice McMurdo poskytuje bydlení pro zhruba 3 000 výzkumných pracovníků a pomocný personál. Stanice však přesto každoročně potřebuje značné zásoby potravin a pohonných hmot.

Mezi další stavby, které jsou navrženy tak, aby byly co nejvíce samostatné a soběstačné, patří letadlové lodě, jaderné ponorky či ropné plošiny. Tyto stavby či dopravní prostředky disponují obytnými a pracovními prostory potřebnými pro posádku, i když pouze pro krátkodobé použití. Letadlová loď musí být zásobována každých několik týdnů, zatímco jaderná ponorka může zůstat pod vodou až čtyři měsíce. Ani jedno z těchto míst není pro život nijak zvlášť příjemné.

Je ale zřejmé, že je třeba uspokojit rostoucí počet obyvatel na Zemi. Neustálé horizontální rozšiřování měst prostřednictvím výstavby na nových pozemcích není udržitelné do nekonečna. To posiluje argumenty pro růst směrem vzhůru a vytváření vertikálních měst. „Města se masivně rozšiřují, z jednoho na 10 milionů," říká Antony Wood, ředitel katedry výškových budov a vertikálního urbanismu na Illinoiském technologickém institutu a prezident Rady pro výškové budovy a městský biotop. „Nemohou být horizontální, protože je to neudržitelné, a to jak z hlediska spotřeby půdy, tak z hlediska energie potřebné na výstavbu a provoz horizontálního města. Bude se stavět vertikálně."

Ačkoli je vybudování arkologie teoreticky možné, alespoň z konstrukčního hlediska by to vyžadovalo vynalézavé inženýrství, které by zajistilo udržitelnost nezbytné výroby energie, produkce potravin a systémů recyklace odpadu. Kritici tvrdí, že je obtížné si představit, jak by se arkologické stavby mohly v blízké budoucnosti stát ekonomicky životaschopnými. Existuje také argument, že trvalé bydlení v uzavřeném prostoru by nebylo příjemné. Na druhou stranu je uklidňující vědět, že je takový druh bydlení možný, pokud by apokalyptická událost učinila vnější svět neobyvatelným.

Uklidňující může být názor stavební inženýrky Moniky Anszperger ze společnosti BSP Consulting. „Nikdy bych neřekla, že něco nelze postavit ... Dá se to postavit, ale musí pro to být vize a potřeba," říká Anszperger

Zdroj obrázku: Obrázek od uživatele KELLEPICS ze služby Pixabay