V posledních dekádách je zvykem, že téměř každé olympijské hry vzbuzují nějaké kontroverze. V roce 2016 v Rio de Janeiru panovaly obavy z šíření viru Zika a z nedostatečné přípravy jednotlivých sportovišť. Brazilská vláda také čelila kritice, že investuje obrovské peníze do světové sportovní akce, ačkoli se země nacházela v obrovských ekonomických problémech.

O dva roky dříve se v ruském Soči odehrály zimní olympijské hry, které byly poznamenány teroristickými útoky ve Volgogradu, a tak panovaly obavy o bezpečnost. Kritika se také upírala k porušování lidských práv a na zákaz propagace homosexuality v Rusku.

Blížící se zimní olympiáda v čínském Pekingu bude zřejmě opět ve znamení porušování lidských práv. Již jednou Čína pořádala letní olympijské hry, při kterých panovaly stejné obavy z podpory nedemokratického režimu. Docházelo ke kritice vlády kvůli čínské okupaci Tibetu. Ačkoli panovalo přesvědčení, že Čína se díky ohromné sportovní akci více otevře světu a dojde ke zlepšení situace, stal se přesný opak a čínská vláda začala v následujících letech ještě více utahovat šrouby.

Nadcházející hry doprovází otázka, zda se mají vůbec konat na území státu, ve kterém dochází k porušování lidských práv. Jedná se hlavně o otázku etnické menšiny Ujgurů, žijících na západě Číny, v oblasti zvané Východní Turkestán (čínsky Sin-ťiang).

Členové této menšiny jsou převychováváni v internačních táborech a vystavováni komunistické propagandě. Je jim zakázáno praktikovat islámské náboženské obřady, zakrývat si obličej či nosit dlouhé vousy. Ujgurština se nesmí vyučovat ve školách ani používat na úřadech.

V táborech se nachází podle odhadů asi milion z celkového počtu jedenácti milionů Ujgurů. Jsou zde nuceni podstupovat “vymývání mozků” pomocí všudypřítomné politické propagandy. Mnozí z nich se z těchto zařízení již nevrátí a podle kritiků zde dochází ke kulturní genocidě. Kromě samotných Ujgurů se jedná také o Kazachy či Uzbeky. V táborech, jejichž existence je doložena mimo jiné satelitními snímky, jsou nuceni vykonávat otrocké práce, zahrnující kupříkladu výrobu oblečení pro světové značky oblečení, jako je Adidas, Nike či Fila. Sněmovna reprezentantů USA v reakci na tato zjištění přijala usnesení zakazující import některých produktů z provincie Sin-ťiang do USA.

Porušování práv Ujgurů však není jedinou kontroverzí, která zimní olympijské hry v Pekingu provází. Velkým tématem se v poslední době stalo zmizení čínské tenistky Šuaj Pcheng, která obvinila předního čínského politika ze znásilnění. Následně došlo k jejímu záhadnému zmizení. Později bylo vydáno několik záběrů, na kterých se tenistka nachází, avšak panují pochybnosti o tom, zda Šuaj nebyla k jejich pořízení donucena.

Svůj nesouhlas s čínskou vládou již vyjádřily vlády několika zemí. USA, Británie, Kanada, Austrálie a Japonsko se již rozhodly, že na hry nepošlou žádné své diplomatické zastoupení. Zdůvodňují to právě porušováním lidských práv ze strany Číny. Pro poslední jmenované Japonsko se však může jednat o velmi citlivou situaci, neboť sice patří mezi silné americké spojence, avšak má silné ekonomické vazby na Čínu.

A co na to Česká republika? Ačkoli se ozývají hlasy nabádající českou vládu k diplomatickému bojkotu olympijských her, velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík se v rozhovoru pro tamní tisk vyjádřil jinak. Podle serveru Sinopsis pořádání olympijských her v komunistické zemi podpořil a zdůvodnil to tím, že ho o to poprosil prezident Miloš Zeman.

Autor článku: Vincent Novák, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Fotografie od uživatele Pixabay ze služby Pexels