Obřadní stavby Hopewell, které vybudovala záhadná civilizace, jež po sobě nezanechala žádné písemné záznamy, jsou dokladem vyspělosti původních obyvatel. Domorodci tam přijížděli ze vzdálenosti stovek kilometrů a pravidelně se scházeli ke společným rituálům a bohoslužbám.

Osmiúhelník je součástí Hopewellských obřadních zemních prací, rozsáhlé sítě ručně stavěných pahorků rozesetých po celém středním a jižním Ohiu, které být vybudovány již před dvěma tisíci lety. „Byla tam potní chýše nebo nějaké očistné místo," říká průvodce Brad Lepper, vedoucí archeolog programu světového dědictví Ohio History Connection (OHC). Uvnitř se nachází dokonale upravený trávník. což značí, že Osmiúhelník je v současné době využíván jako golfové hřiště. Je tak obrovský, že by se dovnitř pohodlně vešla 4 římská kolosea.

Všechny tyto prehistorické obřadní stavby v Ohiu byly vytvořeny tzv. kulturou Hopewell, sítí indiánských společností, které se v období zhruba od roku 100 př. n. l. do roku 500 n. l. shromažďovaly až po Montanu a Mexický záliv a byly propojeny řadou obchodních cest. Jejich zemní práce v Ohiu se skládají z kruhů, čtverců či osmiúhelníků, které byly často vzájemně propojeny. Archeologové teprve nyní začínají chápat propracovanost těchto inženýrských zázraků.

Tyto stavby, vybudované s úžasnou matematickou přesností a složitým astronomickým uspořádáním, jsou největšími geometrickými zemními stavbami na světě, které nebyly postaveny jako opevnění nebo obranné stavby. A přestože většina lidí o těchto místech ani o jejich stavitelích nikdy neslyšela, možná se to brzy změní. Americké ministerstvo vnitra nominovalo osm zemních prací v Hopewellu na zápis na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2023. Patří mezi ně Velký kruh, Osmiúhelník v Newarku a také první státní park v Ohiu, Fort Ancient.

Velký kruh, v němž se nachází muzeum obřadních zemních prací Hopewell, má v průměru 365 metrů. Jeho stěny se zvedají do výšky 4 metrů a na vnitřní straně jsou ohraničeny hlubokým příkopem. Velký kruh byl kdysi spojen s náměstím a pohřební elipsou, přičemž dnes je z něj patrná pouze část. Před 2000 lety stavěli domorodí dělníci tato zemní díla bez moderních nástrojů, hrabali zeminu špičatými klacky a nosili ji v proutěných koších na zádech. Podle jednoho z odhadů přemístili 650 tisíc metrů čtverečných hlíny.

Úspěch Hopewellské kultury však nespočívá pouze ve vytváření velkých, přesných tvarů, bez pomoci výhledových kopců pro pohled z výšky. Do těchto struktur vložili také jakousi skrytou geometrii. Dokud nebyly mohyly změřeny a porovnány, mělo se za to, že stavitelé neměli žádné matematické a geometrické znalosti, protože neexistují žádné písemné záznamy, které by svědčily o úrovni jejich znalostí. Nakonec se však zjistilo, že prováděli přesná měření napříč svými zemními stavbami a propojovali je neznámými způsoby. Tato starobylá komunita a kultura je součástí argumentace předkládané UNESCO.

Lokalita UNESCO musí především prokázat, že má „výjimečnou univerzální hodnotu", uvedla Jennifer Aultmanová, ředitelka oddělení historických památek a muzeí v Ohio History Connection a vedoucí pracovnice Ohia pro posuzování UNESCO. Jedním z kritérií je podle ní to, „že se jedná o mistrovská díla lidského tvůrčího génia", kde jsou tyto matematické, geometrické a astronomické prvky důležité. Druhým je, „že jsou skutečně výjimečným svědectvím kulturní tradice, která je vytvořila". „Při pohledu na zemní práce a při jejich poznávání můžete skutečně pochopit něco o životě lidí a o tom, co pro ně bylo důležité," vysvětlila.

Zdroj obrázku: Obrázek uživatele lizzyliz ze služby Pixabay.