V pondělí navštívil Prahu německý kancléř Olaf Scholz. Jeho první zastávkou byla historická budova Karolina, kde přednesl projev ke studentům i hostům. Na půdě nejstarší české univerzity ho přivítala rektorka Milena Králíčková.

Již před příjezdem německého lídra do České republiky byl Scholzův projev na půdě Univerzity Karlovy velmi očekávaný. Předpokládalo se, že kancléř v něm představí svoji vizi budoucnosti Evropy.

Hned v úvodu hovořil o historické důležitosti univerzity i celého českého hlavního města v rámci Evropy. Překvapil také svojí znalostí pražských historických reálií a významných osobností, mezi nimiž nevynechal Franze Kafku či Milana Kunderu.

Jedním z hlavních bodů bylo budoucí rozšíření evropské sedmadvacítky směrem na východ. Scholz podpořil vstup Moldavska, Ukrajiny, Gruzie a zemí západního Balkánu. Upozornil také, že tyto země musí nejprve splnit podmínky, které jsou pro jejich vstup do EU klíčové.

Vzhledem k očekávanému přírůstku nových členů v rámci EU zmínil také nutnou změnu některých aspektů fungování unie. Jedná se kupř. o přechod k hlasování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslného hlasování o důležitých otázkách v rámci Rady EU. Olaf Scholz hovořil také o rozdílných zájmech jednotlivých států. Upozornil, že tyto rozdíly budou s příchodem nových členů narůstat. Jedná se hlavně o politické zájmy, ekonomický vliv či sociální zabezpečení.

Kancléř se mimo jiné vyslovil pro myšlenku evropského politického společenství, které by umožnilo užší spolupráci s evropskými partnery, kteří nejsou členy EU. Tuto myšlenku zastává francouzský prezident Emanuel Macron.

Vyjádřil také podporu vzniku nového systému evropské protivzdušné obrany, jenž by nahradil současný systém, ve kterém každý stát velmi nákladně buduje svoji vlastní obranu.

V závěru projevu kancléř ocenil a vyzdvihl úlohu studentů při sametové revoluci v roce 1989. Dokonce promluvil i v češtině slovy “Kdo když ne my, kdy když ne teď?”