Uzbecké úřady v pondělí 4. července oznámily, že během nepokojů v autonomní provincii Karakalpakstán bylo předchozí týden zabito 18 lidí a 243 jich bylo zraněno - má se jednat o nejhorší projev násilí v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

Během protestů, které vypukly kvůli plánům na omezení autonomie Karakalpakstánu, zadržely bezpečnostní síly 516 lidí, ale mnohé z nich již propustily, uvedla tisková kancelář Národní gardy. V sobotu prezident Šavkat Mirzijojev upustil od plánů na změnu článků ústavy týkajících se suverenity Karakalpakstánu a jeho práva na odtržení. Zároveň vyhlásil v severozápadní provincii měsíc trvající výjimečný stav.

Oficiální zprávy uvádějí, že protestující minulý pátek prošli hlavním městem provincie Nukus a pokusili se zmocnit budov místní vlády. Podle generální prokuratury zemřelo 18 lidí "na následky těžkých zranění", která utrpěli během střetů. Ruská tisková agentura RIA citovala šéfa Národní gardy, podle něhož je mezi oběťmi 14 civilistů a čtyři příslušníci pořádkových sil. Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, agentuře Reuters řekli, že skutečný počet je podle nich mnohem vyšší. Počet mrtvých nebylo možné nezávisle zjistit.

Karakalpakstán, ležící na břehu Aralského moře, které bylo po desetiletí místem ekologické katastrofy, je domovem Karakalpaků, etnické menšiny, jejíž jazyk je odlišný od uzbečtiny, i když příbuzný. „Karakalpakové nejsou Uzbekové… Mají své vlastní tradice, kulturu a právo," řekl agentuře Reuters Aman Sagidullajev, norský vůdce strany Alga Karakalpakstan, která podporuje nezávislost, a obvinil vládu z vedení "trestné operace". Rusko, s nímž má bývalý sovětský Uzbekistán úzké vztahy, uvedlo, že se jedná o vnitřní záležitost Uzbekistánu, zatímco Evropská unie vyzvala k "otevřenému a nezávislému vyšetřování násilných událostí v Karakalpakstánu".

Mirzijojevův úřad uvedl, že o záležitosti jednal s předsedou Rady EU Charlesem Michelem a že nepokoje byly podníceny "kriminálními živly". Exilový uzbecký opoziční politik Pulat Ahunov agentuře Reuters řekl, že zákaz vycházení zavedený po dobu trvání výjimečného stavu a přísné bezpečnostní opatření zřejmě stabilizovaly situaci, ale stále existuje riziko etnických střetů.