Pražské školy byly uplynulé dva roky pod obrovským tlakem. Neustále se měnila pravidla výuky, testování, nošení respirátorů a roušek, karantény, distanční a hybridní výuka. Učitelé ani žáci ale prakticky neměli možnost načerpat nové síly. Letní prázdniny vytvořily krátkou pauzu, aby se od září znovu rozběhl školní rok. Řada škol a učitelů se snažila dohnat zmeškané učivo a žáci byli vystaveni velkému tlaku. Neustálé karantény způsobovaly velké výpadky v učitelských sborech, takže ti učitelé, kteří zrovna byli ve škole, suplovali za kolegy.

Ke všem těmto komplikacím přibývá jako smutná spodní linie další, skutečně závažný problém. Dopady pandemie se podepsaly na psychickém zdraví dětí a dospívajících. Zvýšily se u nich úzkostné stavy, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, deprese, sebevražedné myšlenky a bohužel i dokonané sebevraždy. Narostly závislosti a přibylo domácího násilí, kterému byly děti v lockdownu vystaveny. Například Linka bezpečí zaznamenala v uplynulém roce nárůst závažných témat o 40 %, nárůst tématu psychických potíží o 45 %, závislostí o 42 % a tématu školních obtíží o 97 %.

Školy si s těmito situacemi mnohdy nevědí rady. Školy samozřejmě nemohou poskytnout komplexní řešení problému dítěte, ale mohou být tou institucí, která včas podchytí, že se něco děje. Zároveň pokud dojde k nějaké tragické události, například dokonané sebevraždě, škola se musí k úmrtí mladého člověka nějak postavit. A často neví, jak situaci ošetřit tak, aby poskytla podporu ostatním dětem, učitelům a ředitelům.

Proto jsme sestavili skupinu odborníků, kteří s krizovými situacemi ve školství mají zkušenost, a vytyčili 10 bodů, které pomohou školám a dětem tady a teď. Zároveň zahrnují i dlouhodobá opatření, která pomohou propadu psychického zdraví dětí předcházet. Tyto body jsme poslali ministrovi školství Petru Gazdíkovi, aby přijal potřebná opatření.

Psychické zdraví dětí a jejich zdravý růst musí být skutečnou prioritou školství. Nikoli popelkou. Nepůjde to ale také bez psychohygieny pedagogů. Pokud budou přetíženi i učitelé, není možné včas dětem pomoci a podchytit závažné problémy. Není možné ale ani poskytnout dětem a mladým lidem podmínky potřebné pro komplexní zdravý život. A přitom umožnit dětem růst by teď měl být nejdůležitější úkol školství. Nikoli dohnat zmeškanou látku, ale navrátit do školních lavic pohodu a ozdravit třídní klima. Samozřejmě není v silách ani úkolem škol řešit všechny problémy svých žáků, ale měly by umět poskytnout maximálně možné zdravé prostředí. Měly by také vědět, jak jednat v krizových situacích. Školy zkrátka nezmohou všechno, ale zmohou hodně. A k tomu potřebují podporu a podmínky od ministerstva školství.

Autorka komentáře: Mariana Čapková, předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva Hlavního města Prahy