O Ukrajině je v posledních týdnech čím dál více slyšet. Z této nepříliš vzdálené země přicházejí velmi znepokojivé zprávy, které mohou znamenat vážné ohrožení státu. Co se to tam vlastně děje?

U východních hranic druhé největší evropské země, Ukrajiny, shromažďuje již od letošního dubna ruská armáda nezvykle vysoký počet jednotek. Údajně se zde má nacházet až na 90 tisíc mužů, kteří jsou soustředěni hlavně v blízkosti hranic a na Ruskem okupovaném Krymu. Již v dubnu západní politici varovali, že může jít o přípravu na invazi. Nyní se tyto obavy vracejí.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru uvedl, že útok ze strany Ruské federace by mohl nastat v lednu nebo únoru příštího roku. K invazi by mohlo být využito i území sousedního Běloruska, které je ruským spojencem a oba státy mají mezi sebou uzavřeny smlouvy, podle kterých má Rusko na běloruském území své vojáky a základny.

Zatím není jasné, jestli Moskva přímo plánuje útok, nebo zda se jedná o pouhý prostředek ke zvyšování tlaku. Po předchozích zkušenostech z Krymu a Donbasu je však jasné, že tyto obavy jsou oprávněné. U ukrajinských hranic se kromě vojáků nachází také množství letadel, tanků či dronů. Byly zde postaveny také mobilní nemocnice. Ruský ministr obrany i mluvčí prezidenta však veškeré obavy vyvracejí a jedná podle nich o pouhé cvičení.

V posledním týdnu se hovoří také o problému v oblasti migrace. Migrační krize na bělorusko-polských hranicích, kterou uměle vyvolává režim autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, se v nedávné době vyostřila natolik, že Polsko začalo uvažovat o možnosti uzavření hranic. Kyjev následně, v obavách z možného obratu směřování migrantů směrem na jih, zahájil u hranic se svým severním sousedem speciální operaci, která má zabránit cizincům v pokusech o ilegální vstup na ukrajinské území. Operace zahrnuje praktické zdvojnásobení počtu osob, které hranici střeží.

Aby toho nebylo málo, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uspořádal v pátek 26.11. televizní projev, ve kterém oznámil znepokojující zprávy. Prohlásil, že disponuje informacemi, podle kterých se v zemi schyluje ke státnímu převratu, jenž se má odehrát s přímou účastí Ruska. Zapojen do něj má být také nejbohatší Ukrajinec, oligarcha Rinat Achmetov. Moskva jakékoli spekulace popřela.

Ukrajina je prakticky již od svého vzniku po pádu Sovětského svazu velmi problematický region. Za posledních 30 let tam proběhly převraty, nepokoje, anexe území cizím státem, ale i občanská válka. Navzdory dlouhodobé nestabilitě je však tato země velmi blízkým spojencem západních států, v jejichž zájmu je její územní celistvost a svrchovanost.

V roce 2014 byla podepsána asociační dohoda mezi EU a Kyjevem, která má za cíl vzájemné sblížení po mnoha stránkách tak, aby politická, ekonomická a společenská pravidla na Ukrajině splňovala právní předpisy EU. Předznamenává také budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii.

Fotografie od uživatele Somchai Kongkamsri ze služby Pexels.

Autor: Vincent Novák, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.