Učebnice, pomůcky, školení učitelů nebo třeba exkurze. To všechno měly dosud školy hrazené ze státního rozpočtu. Jenže vláda teď plánuje velkou změnu. Tyto výdaje chce přesunout na obce, které školy zřizují. Ministerstvo školství slibuje, že peníze navýší, ale ředitelé a odborníci varují, že školy přijdou o důležité prostředky a rozdíly mezi nimi ještě porostou.

Zní to nenápadně. Ostatní neinvestiční výdaje, zkráceně ONIV, už nebude vyplácet stát, ale obce. Jenže právě z těchto peněz školy platí věci, které mají přímý vliv na kvalitu výuky. Třeba nové učebnice, výukové pomůcky nebo další vzdělávání pedagogů. A zatímco stát měl nástroje, jak tyto peníze rozdělovat spravedlivě, obce se řídí vlastními rozpočty, prioritami i vůlí věnovat se školství do hloubky.

Podle výzkumníků z PAQ Research se už dnes výdaje obcí na školy liší násobně. Některé dávají méně než patnáct tisíc korun na žáka ročně, jiné více než dvojnásobek. Pokud bude podpora učitelů nebo nákup pomůcek závislý právě na rozhodnutí radnic, rozdíly se nejspíš ještě prohloubí. A učitelé se ocitnou v nové roli. Místo soustředění na výuku budou žádat politiky o každou korunu navíc.

Změna navíc přichází v době, kdy stát chystá revizi kurikula. Ta bude vyžadovat nové učebnice, metodiky i proškolení pedagogů. Podle současné strategie je úspěšné zavedení změn možné jen s koordinovanou a systémovou podporou. Pokud ale stát ztratí přímý vliv na financování, zůstane jen u plánů na papíře.

Nejcitelněji se změna může dotknout škol, které vzdělávají děti ze znevýhodněného prostředí. Ty dnes čerpají podporu z evropských fondů, jenže ty končí už příští rok. Pokračování podpory měl zajistit nový systém financování podle potřeb žáků – takzvané indexové financování. Jenže i ten počítal s cíleným navýšením ONIV. Pokud tyto peníze přejdou pod obce, zůstane tisíce dětí bez podpory, kterou nutně potřebují.

Doučování, psychologická pomoc nebo školní snídaně jsou podle řady studií jedním z nejefektivnějších nástrojů podpory. V českých školách fungují, ale pokud na ně nebude jasně určený rozpočet, řada z nich skončí. Ministerstvo zatím nenabídlo konkrétní plán, jak školy zajistit, aby změna nepřinesla víc škody než užitku.

Až 60 procent znevýhodněných žáků přitom chodí do škol, které nedosáhnou na zvláštní podporu. Pokud zmizí i možnost cíleného navýšení peněz na pomůcky a školení, zůstane celá řada dětí bez šance se do výuky naplno zapojit.

Zdroj: PAQ Research