Na konci loňského roku schválil australský senát zákon, který zakazuje osobám mladším 16 let používat sociální sítě. Tento krok vyvolal rozsáhlou diskusi nejen v Austrálii, ale i v dalších zemích. Zatímco někteří odborníci vnímají zákaz jako nutný pro ochranu dětí před negativními vlivy sociálních sítí, jiní upozorňují, že samotný zákaz nemusí být dostačující. Klíčová debata se tak zaměřuje na otázky prevence, vzdělávání a odpovědnosti rodičů.

Rizika online prostředí

Statistiky ukazují, že děti ve věku 8 až 15 let tráví na mobilních zařízeních v průměru tři a půl hodiny denně, přičemž 11 % z nich je online více než šest hodin denně. Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách, upozorňuje na nebezpečí kyberprostoru, mezi která patří kyberšikana, sexting, předčasný kontakt s pornografií a negativní dopady na duševní zdraví.

Těmto problémům se věnovala i konference Práva a ochrana dětí v kyberprostoru, pořádaná programem Jeden svět na školách. Odborníci se zde shodli, že zákaz sociálních sítí je pouze jedním z možných řešení a že klíčovým nástrojem ochrany dětí je především vzdělávání.

Vzdělávání jako prevence

Program Jeden svět na školách poskytuje učitelům i rodičům širokou škálu materiálů zaměřených na bezpečné chování v online prostředí. Jedním z užitečných nástrojů je například video youtubera Kovyho „Radikální algoritmy“, které přináší deset praktických tipů pro zvýšení odolnosti vůči vlivům sociálních sítí.

Podle českého zákona o zpracování osobních údajů mohou děti samostatně používat sociální sítě od 15 let, do té doby je nutný souhlas rodičů. Realita je však jiná – až 80 % jedenáctiletých dětí v Česku sociální sítě aktivně využívá, což naznačuje, že stávající regulace nejsou dostatečné nebo nejsou důsledně vymáhány.

Přísnější regulace a transparentnost

Kromě prevence je podle odborníků nutné důslednější dodržování zákonů a zavedení nových opatření zaměřených na ochranu dětí. Významným tématem je také transparentnost algoritmů sociálních sítí, které mohou ovlivňovat chování mladých uživatelů. Evropská komise proto v rámci zákona o digitálních službách prosazuje přísnější ochranu uživatelů, zejména dětí a mladistvých.

Další zásadní otázkou je problematika digitálních závislostí. Kateřina Lukavská z Univerzity Karlovy upozorňuje, že ne každé dítě, které tráví online mnoho času, je automaticky závislé. Skutečná závislost nastává, když technologie začnou dominovat v životě dítěte a stanou se hlavním zdrojem dopaminu. To může vést k nadměrnému užívání sociálních sítí nebo hraní her. Jako efektivní prevenci doporučuje rozvoj seberegulace a schopnost plánovat čas mezi online a offline aktivitami.

Role rodičů v digitálním světě

Psychologové se shodují, že klíčovým faktorem prevence je aktivní zapojení rodičů do digitálního života dětí. Pravidelné rozhovory o online aktivitách, nastavování časových limitů a sdílení zkušeností mohou dětem pomoci lépe pochopit rizika sociálních sítí. Studie ukazují, že rodičovský dohled a podpora dokážou významně snížit negativní dopady na duševní zdraví dospívajících.

Zdroj: Deník N