Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila v úterý 10. prosince výsledky druhého cyklu Mezinárodního výzkumu dovedností dospělých (PIAAC), který se uskutečnil v letech 2022–2023 a zahrnoval 31 zemí. Výzkum přináší unikátní pohled na úroveň tří klíčových dovedností: čtenářské gramotnosti, numerických schopností a adaptivního řešení problémů - tedy kompetencÍ, které jsou zásadní pro orientaci v 21. století, umožňují efektivní zapojení na trhu práce, podporují celoživotní učení a přispívají ke společenské soudržnosti.

Česká republika si v mezinárodním srovnání vedla průměrně v oblasti čtenářských dovedností a schopnosti adaptivně řešit problémy. V numerických dovednostech dosáhla mírně nadprůměrného výsledku. Tyto výsledky víceméně kopírují umístění Česka z prvního cyklu výzkumu, který se uskutečnil před deseti lety. Přesto však čtenářské dovednosti české populace v uplynulém desetiletí mírně poklesly. Na špici žebříčku se umístily severské země, ale také Japonsko a Nizozemsko, které dosáhly nejvyšších hodnot napříč sledovanými oblastmi.

Alarmujícím zjištěním je, že přibližně čtvrtina (24 %) českých dospělých vykazuje velmi nízkou úroveň ve všech třech zkoumaných oblastech. U čtenářských dovedností má nízké skóre asi 1,7 milionu Čechů ve věku 16–65 let. Tito lidé zvládnou pouze jednoduché úkoly, jako je nalezení informace v krátkém textu. Obtížně se orientují v delších dokumentech či složitějších zadáních.

Numerické dovednosti na velmi nízké úrovni vykazuje 21 % populace, což odpovídá 1,4 milionu osob. Tito lidé zvládají základní početní operace, ale například výpočet procent či složitější úkony jim činí problémy. Schopnost adaptivního řešení problémů je nedostatečná u 29 % dospělých, tedy téměř u dvou milionů Čechů. Tito jedinci mají potíže s řešením úkolů, které vyžadují více kroků nebo zahrnují měnící se podmínky.

Dovednosti podle vzdělanostních skupin

Nízké dovednosti se koncentrují zejména mezi absolventy učebních oborů bez maturity. Ve věkové kategorii 25–65 let má 41 % vyučených velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností a 40 % z nich má nízké schopnosti ve dvou nebo všech třech sledovaných oblastech. Výsledky těchto absolventů jsou přitom blíže lidem se základním vzděláním než středoškolákům s maturitou.

Podle Michaely Röschové, koordinátorky výzkumu v Česku, tato data naznačují, že učební obory nedokážou absolventy připravit na potřeby moderního trhu práce ani na schopnost kriticky čelit dezinformacím. Navíc mají vyučení omezené možnosti dalšího vzdělávání.

Význam výzkumu a jeho využití

PIAAC navazuje na šetření žáků PISA, jehož výsledky byly zveřejněny v prosinci loňského roku, a zaměřuje se na dovednosti dospělých ve věku 16–65 let. Data z výzkumu jsou klíčová pro tvorbu vzdělávacích strategií a politik trhu práce. V České republice mohou sloužit k revizi vzdělávacích programů, podpoře celoživotního učení či inovaci oborové soustavy středních škol.

Podle Petry Holečkové, členky českého výzkumného týmu, jsou obecné dovednosti důležité nejen pro jednotlivce, ale také pro celou společnost. „Schopnost zpracovávat informace je klíčová pro řešení aktuálních výzev, jako je stárnutí populace, kybernetické hrozby, umělá inteligence nebo změna klimatu,“ upozorňuje Holečková.

Budoucí analýzy a další kroky

Zveřejněná data představují základní shrnutí výsledků druhého cyklu PIAAC. V příštích letech budou následovat hlubší analýzy, například vztah dovedností ke stárnutí populace nebo vliv migrace. V České republice se analýzou bude zabývat Národní pedagogický institut ČR, který zajišťoval i sběr dat.

Sběr se uskutečnil od září 2022 do července 2023 formou osobního dotazování ve vybraných domácnostech. V Česku se výzkumu zúčastnilo přes 5 000 respondentů.

Další informace o výzkumu jsou dostupné na webu projektu PIAAC.

^{Zdroj: Národní pedagogický institut České republiky}