Novela školského zákona by mohla změnit fungování malých škol v Česku. Jejím cílem je zefektivnit jejich správu, zvýšit kvalitu vzdělávání a snížit administrativní zátěž ředitelů, aniž by docházelo k jejich rušení.

Spojování malých škol do větších celků má umožnit lepší dostupnost kvalifikovaných učitelů a dalších odborníků, jako jsou školní psychologové či speciální pedagogové. Na Národním konventu o vzdělávání to uvedl ministr školství Mikuláš Bek /STAN/. Novela školského zákona by se však neměla zaměřovat na rušení škol, nýbrž na jejich efektivnější organizaci, například prostřednictvím sdílených ředitelství. Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí však vyjádřily k tomuto návrhu kritiku.

Podle ministra školství a odborníků má příliš velký počet malých škol negativní dopad na kvalitu vzdělávání i na administrativní zátěž ředitelů. „Máme hodně maličkých škol, ve čtvrtině škol je méně než 50 dětí a to vytváří extrémní zátěž na ředitele,“ řekl Bek. Martina Běťáková, zástupkyně státního tajemníka ministerstva školství, dodala, že větší počet tříd v ročníku přispívá k lepším výsledkům žáků na druhých stupních základních škol.

Školské právnické osoby a nové možnosti správy škol
Novela školského zákona zavádí nový koncept školské právnické osoby, která by mohla zahrnovat organizační jednotky původních malých škol. „Pokud by více obcí založilo společnou školskou právnickou osobu, mohly by si organizační jednotky ponechat svůj název, vzdělávací program i spádovou oblast,“ vysvětlila Běťáková. Ředitelé těchto jednotek by se podle návrhu měli soustředit na pedagogické vedení škol, zatímco nepedagogické činnosti by byly centralizovány.

Administrativní zátěž ředitelů
Ze studie Jakuba Fischera z Vysoké školy ekonomické v Praze vyplynulo, že ředitelé mateřských a základních škol tráví nepedagogickými činnostmi v průměru 30 hodin týdně. Systém, kde každá škola funguje jako samostatná právní subjektivita, autoři studie označili za neefektivní.

^{Zdroj: ČTK}