České školství čelí nové výzvě, která vyvolává napětí mezi státem, samosprávami a odbornou veřejností. Plánovaná změna financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařek, uklízeček a dalších provozních zaměstnanců, má podle návrhu státního rozpočtu na rok 2025 přejít na bedra obcí a krajů již od září příštího roku. Svaz měst a obcí (SMO) žádá o odklad této změny až na leden 2026, což by umožnilo lépe připravit rozpočty a zajistit plynulý přechod.
Nepedagogičtí pracovníci tvoří základní pilíř každé školy, i když jejich práce často zůstává ve stínu pedagogů. Zajišťují hladký chod školní infrastruktury, hygienu, stravování i bezpečnost. Bez nich by běžný provoz škol nebyl možný. Podle odhadů zaměstnává české školství přes 80 tisíc těchto pracovníků, kteří zajišťují podmínky pro vzdělávání téměř 1,3 milionu žáků.
SMO však varuje, že plánovaný přechod financování na obce a kraje může ohrozit nejen tyto pracovní pozice, ale i kvalitu vzdělávání jako celku. “Nepedagogičtí zaměstnanci nejsou jen technickou podporou, jsou klíčem k bezpečnému a funkčnímu prostředí škol,” uvedl předseda SMO František Lukl. Přesun financování by podle něj mohl vést k propouštění, což by mělo přímé dopady na každodenní provoz škol.
Plán přenést odpovědnost za financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje vyvolal mezi samosprávami značné obavy. Mnoho menších obcí má už nyní problém s nedostatkem financí na základní provoz a investice. Přechod těchto nákladů by pro ně mohl znamenat nutnost omezit jiné služby, například opravy školních budov, rozvoj mimoškolních aktivit nebo podporu kulturních a sportovních projektů.
Svaz měst a obcí rovněž poukazuje na to, že podobné změny by měly být zaváděny systematicky a s dostatečným časovým předstihem. Lukl upozornil, že přechod uprostřed školního roku by mohl způsobit chaos nejen na úrovni obcí, ale i v samotném školství.
Současně s požadavkem na odklad financování nepedagogických pracovníků SMO prosazuje reformu rozpočtového určení daní (RUD). Tento systém, který určuje, jaký podíl z vybraných daní poputuje do obecních a krajských rozpočtů, je podle svazu zastaralý a neodpovídá potřebám moderní společnosti.
SMO navrhuje zvýšit podíl obcí na daních z příjmu fyzických osob a firem, což by mělo motivovat obce k podpoře podnikání a vytváření nových pracovních příležitostí. Podle analýz svazu má Česko jednu z nejnižších motivačních složek ve sdílených daních v Evropské unii. Zvýšení podílu by mohlo posílit nejen financování školství, ale i další veřejné služby.
Dalším klíčovým tématem, které se objevilo na dvoudenní konferenci SMO v Praze, je digitalizace státní správy. Tato iniciativa má potenciál zefektivnit procesy spojené se správou škol, například v oblasti stavebního řízení nebo administrace vzdělávacích projektů. Digitalizace by také mohla usnadnit komunikaci mezi školami, zřizovateli a státní správou.
Podle odborníků by digitalizace mohla pomoci nejen ve správě škol, ale i přímo ve výuce. Zavádění moderních technologií, jako jsou interaktivní tabule, e-learningové platformy nebo umělá inteligence, může zlepšit kvalitu vzdělávání a připravit žáky na potřeby pracovního trhu budoucnosti.
České školství se dlouhodobě potýká s problémy, které sahají od nedostatku učitelů až po zastaralé učební osnovy. Změna financování nepedagogických pracovníků je jen dalším článkem v řetězci výzev, kterým školství čelí.
Odborníci upozorňují, že je nutné nejen stabilizovat financování, ale také modernizovat celý vzdělávací systém. To zahrnuje nejen revizi kurikula, ale i větší důraz na praktické dovednosti, cizí jazyky a digitální gramotnost.
Podpora učitelů a nepedagogických pracovníků je klíčová pro úspěch jakékoliv reformy. “Pokud nezajistíme stabilní a dostatečné financování škol, nemůžeme očekávat, že budou schopny plnit své poslání,” varují zástupci školských asociací.
Zdroje: Učitelské noviny