Ministerstvo školství připravujedůležité změny v přístupu k výuce cizích jazyků na základních školách. Navrhuje, aby angličtina byla povinně vyučována už od první třídy, zatímco druhý cizí jazyk by měli žáci zařadit od sedmé třídy. Podle zástupců ministerstva je cílem těchto úprav nejen zvýšit jazykovou vybavenost žáků, ale také podpořit jejich schopnost obstát v mezinárodním prostředí.

„Česká republika v tomto směru za mnoha evropskými zeměmi zaostává. Proměna výuky je nezbytná pro zajištění efektivity a dosažení požadované úrovně znalostí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Patrik Kubas. Ministerstvo zároveň zdůrazňuje, že zavedení druhého cizího jazyka má širší význam než jen rozšíření jazykových schopností. „Další cizí jazyk podporuje vnímání kulturní rozmanitosti a pomáhá žákům lépe porozumět zemím, kde se těmito jazyky hovoří,“ dodává Kubas.

Navrhované změny by měly přinést i větší návaznost výuky na střední školy. Výběr druhého jazyka by se měl zúžit na němčinu, francouzštinu a španělštinu, což by mělo zvýšit kvalitu výuky a zajistit dostatečnou přípravu na pokračování v dalších stupních vzdělávání.Návrh podporuje i oblíbený učitel angličtiny a youtuber Bronislav Sobotka alias Broňa.

Podle něj je učení cizích jazyků od útlého věku jednou z nejúčinnějších cest k jejich zvládnutí. „Čím jsou děti mladší, tím přirozeněji si jazyk osvojují. Už dnes spousta mateřských škol zařazuje angličtinu do programu formou her. Pokud na to základní školy nenavážou, děti často ztrácejí motivaci a jejich pokrok se zastaví,“ vysvětluje Sobotka. Zdůrazňuje, že prvním krokem by měla být výuka hravou formou bez učebnic a testů, což by dětem pomohlo si k jazyku vytvořit pozitivní vztah.

Kritické hlasy však upozorňují na možné problémy s realizací změn. Klíčovým argumentem odpůrců návrhu je nedostatek kvalifikovaných učitelů. „Školství trpí nedostatkem jazykářů, kteří by dokázali efektivně učit. Někteří z nich odešli pracovat jinam, třeba do korporátů. Ředitelé škol by je měli motivovat k návratu, a to nejen vyššími platy, ale také lepší pracovní atmosférou,“ říká Sobotka.

Podle odborníků na vzdělávání by se ale ministerstvo mělo zaměřit spíše na modernizaci metod výuky než na posouvání věkových hranic. „Dlouhodobě upozorňujeme na potřebu zlepšení nejen ve věku, kdy děti s jazykem začínají, ale především v tom, jak jsou vyučovány. Současné metody jsou zastaralé a často neefektivní,“ připomíná Eva Tučková, česká zástupkyně v Evropském středisku pro moderní jazyky.

Někteří odborníci se také obávají, že brzká povinná výuka by mohla být pro nejmladší žáky zbytečnou zátěží. Podle Tučkové je důležité, aby se změny připravovaly promyšleně a postupně, jinak hrozí, že nepřinesou očekávané výsledky. Ministerstvo školství zatím návrhy diskutuje a zapracovává připomínky odborné veřejnosti. O konečné podobě změn by mělo být jasno během příštího roku. Pokud budou schváleny, mohly by nové požadavky začít platit už od roku 2026.

Zdroj: EDUin