Pracovní skupina složená ze zástupců České konference rektorů, Rady vysokých škol a ministerstva školství představila návrh opatření, které má přispět ke zmírnění mzdových nerovností na českých vysokých školách. Skupinu inicioval ministr školství Mikuláš Bek /STAN/ poté, co se objevily závažné rozdíly v pravidlech pro odměňování na některých univerzitách. Navržené kroky mají podle představitelů zlepšit transparentnost a spravedlnost ve financování.

Česko čelí nedostatku vysokoškoláků, což chce ministerstvo školství změnit prostřednictvím reformy financování vysokých škol. Cílem je zvýšit počet přijímaných studentů. Zájemců o studium je však více, než kolik je nabízených míst, což zvyšuje konkurenci při přijímacím řízení.

Česká republika patří mezi země s nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Pouze 22 % populace má vysokoškolský titul, což je pod evropským průměrem, který přesahuje 30 %. Zaostáváme i za našimi sousedy – v Polsku má vysokoškolské vzdělání 27 % obyvatel, na Slovensku téměř čtvrtina.

Ministr Bek upozorňuje, že kapacita vysokých a vyšších odborných škol se za posledních deset let snížila. „V roce 2023 jsme měli přibližně stejnou populaci 19letých jako v roce 2013, ale loni jsme měli výrazně menší kapacitu vysokých a vyšších odborných škol. My jsme zúžili přístup k terciárnímu vzdělávání,“ vysvětluje Bek.

Vzhledem k demografickému vývoji, kdy ke studiu přichází silné ročníky, se ministerstvo rozhodlo zvýšit podporu vysokých škol. Plánuje navázat financování na zvyšování počtu studentů. „Jde o směr, kterým uvažujeme. Budeme o tom ale ještě diskutovat,“ říká ministr.

Financování vysokých škol je z velké části fixní a odvíjí se od počtu studentů a finanční náročnosti studia. Nově by školy mohly získat více prostředků, pokud by meziročně navýšily počty přijatých studentů. Nárůst by měl být spíše pozvolný, v řádu jednotek procent. Specifická pravidla by mohla platit pro umělecké a výzkumné školy, kde by navyšování nebylo tak výrazné.

Rada vysokých škol návrh podporuje, ale za podmínky stabilního financování. „Budeme to bez problému schopní akceptovat ve chvíli, kdy pan ministr splní, co slíbil, a to meziroční navyšování prostředků,“ říká předseda rady Tomáš Kašparovský.

Ministerstvo plánuje také větší důraz na rozvoj kratších studijních programů na vyšších odborných školách, aby se rozšířila nabídka terciárního vzdělávání.

Podíl výdajů na vysoké školství ze státního rozpočtu v poslední dekádě výrazně klesl. Za minulé vlády Andreje Babiše /ANO/ se prioritou staly mateřské, základní a střední školy, zatímco podpora vysokých škol stagnovala. Současná Fialova vláda pak čelí kritice za celkový pokles financování školství.

Nicméně pro příští rok se počítá s navýšením rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy korun. „Snažím se to změnit od svého nástupu. Samozřejmě v tomto roce se to nepovedlo vzhledem k objemu prostředků, ale podaří se to v příštím roce, o tom teď vyjednáváme s reprezentacemi vysokých škol,“ uzavírá Bek.

^{Zdroj: Seznam Zprávy, MŠMT}