České firmy by jednou mohly být lídry inovací, místo aby jen dodávaly součástky západním podnikům. Cesta k tomu však vede přes modernizaci středního odborného školství, které by mělo žáky připravit na měnící se trh práce. Jenže právě tato reforma u nás dlouhodobě vázně. Jak dosáhnout toho, aby odborné školy produkovaly flexibilní a uplatnitelné absolventy? Možná řešení nabízí inspirace z úspěšnějších zemí, jako jsou Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Rakousko.

Dovednosti pro celý život

Celoživotní učení a schopnost reagovat na měnící se podmínky pracovního trhu jsou klíčové dovednosti, které dnes zaměstnavatelé očekávají od absolventů. Průmyslově zaměřené školy by tak měly klást důraz na „rozšířitelné dovednosti“, které studentům umožní snadno se rekvalifikovat či pokračovat ve studiu. V mnoha evropských zemích se už na tento trend adaptovali. Český vzdělávací systém však stále zůstává příliš zaměřený na úzké odborné specializace, což snižuje flexibilitu absolventů a jejich uplatnění v různých oborech.

Inspirace ze Švédska: Praxe jako základ

Ve Švédsku až tři čtvrtiny studentů volí všeobecné programy, což jim zajišťuje širší základ pro budoucí profesní dráhy. Učiliště zde navíc umožňují žákům strávit až polovinu výuky přímo u zaměstnavatelů, což je velmi důležité pro propojení teorie s praxí. Důležitou roli při tvorbě kurikula hrají také sociální partneři, tedy zaměstnavatelé a odbory, kteří aktivně přispívají k formování obsahu odborného vzdělávání.

Polský model: Spolupráce a legislativa

Polsko jde cestou pevně zakotvené spolupráce mezi školami a firmami. Země zavedla krajské koordinátory a oborové rady, které dohlížejí na provázání vzdělávacího systému s aktuálními potřebami trhu práce. Systém je navíc dostatečně flexibilní, aby uznal kvalifikace získané i mimo formální vzdělávací instituce. Tento přístup dává absolventům větší šanci na uplatnění, aniž by museli dlouze a nákladně studovat nové obory.

Nizozemsko: Flexibilita a prostupnost

Nizozemské odborné školy se soustředí na modulární výuku, která propojuje obecné i specializované předměty. Díky tomu mají studenti široký základ, který jim umožňuje snadno přecházet mezi různými profesemi. Navíc část absolventů středních odborných škol pokračuje ve studiu na profesních bakalářských programech, což podporuje jejich další rozvoj. Právě takový přístup by mohl být inspirací pro Česko, které se stále potýká s nízkou prostupností mezi různými typy vzdělávání.

Rakouský úspěch: Duální systém a motivace firem

V Rakousku stráví studenti až 80 % studia přímo u zaměstnavatelů. Praxe je zde ohodnocena mzdou, což motivuje nejen studenty, ale i firmy, aby se aktivně podílely na jejich vzdělávání. Stát přitom firmám přispívá na náklady spojené s praxí. Tento duální systém propojuje teoretickou výuku s praktickými zkušenostmi a zajišťuje, že absolventi jsou po ukončení studia plně připraveni na pracovní trh.

Česko potřebuje změnu

Český systém odborného vzdělávání sice plánuje reformy, ale jejich realizace se opakovaně odkládá. Strategie do roku 2030+ slibuje snížení počtu oborů, větší prostupnost mezi jednotlivými typy vzdělávání a zlepšení kvality praktické výuky, ale zatím k zásadním změnám nedochází. Pokud se Česko chce zbavit nálepky „montovny Evropy“ a posunout se k inovativnějšímu průmyslu, je třeba se inspirovat u zemí, které už podobné změny úspěšně zavedly.

Zdroj: PAQ Research