Téma duševního zdraví se ve školství stává stále aktuálnějším. Studie skupiny Oxford Impact přichází s doporučeními, jak podpořit wellbeing v rámci výuky.

Co je wellbeing?

Výraz "wellbeing" bývá nejčastěji popisován jako "pocit celkové duševní pohody", tedy jakýsi optimální duševní stav. Americký psycholog Martin Seligman tento fenomén blíže popisuje pomocí takzvaného PERMA modelu, jehož první písmena představujícího pět základních složek wellbeingu:

• P (positive emotions) - pozitivní emoce
• E (engagement) - zapojení
• R (positive relationships) - zdravé vztahy
• M (meaning) - smysl
• A (accomplishment) - dosažení úspěchu

Wellbeing je považován za základní předpoklad duševního zdraví, jeho nedostatek může být naopak příčinou mentálních problémů.

Proč je wellbeing ve školství důležitý ?

Wellbeing hraje důležitou roli i ve vzdělávacím procesu, má totiž pozitivní vliv na motivaci, schopnost koncentrace, problem-solving nebo vyrovnávání se s nevyhnutelným školním nezdarem. Tím významně ovlivňuje budoucí akademickou cestu studenta a jeho studijní výsledky, jak dokazuje mimo studie skupiny Oxford Impact.

Pro svůj nedozírný význam byl wellbeing zařazen mezi jednu z hlavních oblastí Oxfordského mezinárodního kurikula, v rámci něhož je svou důležitostí řazen na stejnou úrověň jako například matematika nebo angličtina.

Jak dosáhnout wellbeingu ve třídě?

Již zmíněná Oxford Impact studie nabízí hned několik způsobů, jak ve škole vytvořit prostředí příznivé pro psychiku žáků. Důraz klade především na následující:

• Zdravý přístup k učení: Žákům je potřeba vysvětlit, že hodnota jejich práce nespočívá pouze ve známkách, které za ni dostanou, ale především v samotném procesu učení a s ním spojeným překonáváním nových problémů a překážek, a to i za cenu chyb. Studie prokázala, že studenti, kteří se nebojí dělat chyby, mají lepší koncentraci a motivaci k učení, a díky tomu lepší studijní výsledky i duševní rozpoložení.
• Social skills a porozumění emocím: V rámci výuky je důležité žáky seznamovat také se sociálními dovednostmi, životními hodnotami, emocemi a způsoby, jak s nimi pracovat. Toho lze dosáhnout například krátkou aktivitou ve dvojicích či skupinách konzultovanou s vyučujícím na začátku hodiny.
• Zvoněním to někončí: Péče o duševní měla by prostupovat celým školním dnem. O wellbeing je tedy třeba pečovat nejen v rámci jednotlivých vyučovacích hodin, ale také mimo ně, například skrze podporu kolektivních aktivit utužujících dobré vztahy ve třídě a mezi ročníky nebo zapojení rodičů.
• Wellbeing vyučujících je také důležitý: Při snaze o zdravé prostředí ve škole nesmíme zapomínat ani na vyučující. Ti by měli dbát na to, aby si při učení i mimo něj vyhradili nějaký čas pro sebe, a uvědomit si, že být dobrým učitelem neznamená dávat výuce a studentům neustále přednost před vlastním duševním zdravím. Studentům mohou jít naopak příkladem tím, že budou o svůj wellbeing pečovat.
• Kontrolní mechanismus: Pro zhodnocení efektivity postupů k dosažení wellbeingu ve škole je potřebné nastavit si kontrolní mechanismus umožňující jejich evaluaci. Tím mohou být například pravidelné schůzky žáků s vyučujícím a následně vyučujících s vedením, nebo plošné dotazníky.

Díky těmto krokům se škola může stát nejen místem vzdělávání, ale také bezpečným prostředím prospívajícím duševnímu zdraví studentů.

^{Zdroje: Oxford Impact, Oxford University Press}