V pátek probíhla na Univerzitě Karlově třetí konference letošního roku pod názvem Vzdělávání 21, která se zaměřila na téma umělé inteligence (AI) ve vysokoškolském prostředí. Diskuse se soustředila na to, jak se za poslední rok proměnilo akademické vzdělávání a jaké výzvy s tím souvisejí. Panelisté se shodli na tom, že jak studenti, tak učitelé potřebují odpovídající podporu, aby dokázali AI nástroje využívat co nejefektivněji.

Umělá inteligence (AI) se dnes stává nedílnou součástí našich životů, protože umožňuje strojům napodobovat lidské dovednosti jako myšlení, učení, plánování nebo tvořivost. Technologie tak mohou reagovat na podněty z okolí, řešit problémy a dosahovat stanovených cílů. Tento proces začíná získáváním dat, která mohou být předem připravena nebo přímo shromažďována pomocí senzorů a kamer. Následně systém tato data vyhodnocuje a odpovídá na ně. AI systémy se vyznačují samostatností a dokážou upravit své chování na základě analýzy předchozích rozhodnutí.

O výzvách, které s sebou AI přináší, debatovali odborníci v rámci panelové diskuse v Didaktikonu na Kampusu Hybernská. Mezi nimi nechyběli Lucie Rohlíková ze Západočeské univerzity, psycholog Marek Urban z AV ČR, Tomáš Fliegl z Národního akreditačního úřadu, ředitel Prg.ai Lukáš Kačena a studentka UK Lucie Dorážková. Diskusi moderoval David Hurný z platformy Vzdělávání 21.

Marek Urban na úvod představil výsledky průzkumu mezi 1228 studenty UK, který zkoumal jejich důvěru v AI nástroje, jako je ChatGPT. Studenti byli rozděleni do tří skupin: 20 % zůstává vůči AI kritických a ověřuje její výstupy, 43 % ji přijímá bezvýhradně, a 36 % má v hodnocení AI nekonzistentní přístup. Z průzkumu vyplynulo, že 91 % studentů používá pouze bezplatnou verzi ChatGPT, přičemž nejčastějšími uživateli jsou ti, kteří AI využívají pro jednodušší úkoly.

Urban zdůraznil nutnost vzdělávání pro všechny tři skupiny. Kritičtí studenti by měli získat pokročilé dovednosti v používání AI, nekonzistentní by měli posílit praktické a evaluační schopnosti, a nekritičtí uživatelé potřebují alespoň základní povědomí o rizicích a omezeních AI.

Lukáš Kačena z Prg.ai uvedl, že ačkoliv se AI ve firmách rychle rozšiřuje, je nezbytné budovat povědomí o jejím využití nejen mezi odborníky, ale i napříč různými obory. Očekává, že univerzity budou muset reagovat na poptávku firem po pracovnících, kteří mají praktické znalosti AI, i v oblastech mimo technické obory.

V diskusi se také probíral vliv AI na vzdělávací výstupy a hodnocení. Lucie Rohlíková navrhla, aby AI byla součástí procesu hodnocení. Studenti by v rámci svých prací uvedli, jak konkrétně AI použili, což by umožnilo vnímat tuto technologii jako běžnou součást studijního procesu. Na Západočeské univerzitě se plánuje zavedení kurzů zaměřených na efektivní využívání AI, jež by se staly standardní součástí výuky.

Rohlíková také upozornila na omezený přístup studentů k placeným AI nástrojům. Doufá, že český stát bude podporovat virtuální kampusy, podobně jako to dělá Německo.

Zdroje: Evropská komise, Univerzita Karlova