V posledních letech se v pražských základních a středních školách objevují alarmující trendy, které naznačují zhoršující se duševní zdraví studentů. Podle nového výzkumu, který každoročně sleduje psychologický stav dětí a mladistvých, téměř třetina žáků druhého stupně přiznává, že zvažovala sebevraždu. Více než polovina z těchto mladých lidí zároveň uvedla, že nemají radost ze života, což vzbuzuje vážné obavy o jejich psychickou pohodu.

Roman Petrenko, sociolog a vedoucí tohoto výzkumu, upozorňuje na několik klíčových problémů. V anonymním šetření, kterého se zúčastnilo přes 10 tisíc studentů, odpovídali na otázky týkající se jejich osobní pohody. „Široký segment dětí bohužel uvedl, že se ve svém životě necítí dobře, což je alarmující,“ dodává Petrenko. Téměř 26 % respondentů hlásí velmi nízkou úroveň wellbeingu, což naznačuje, že jsou hluboko v problémové situaci a potřebují odbornou pomoc.

Sociolog si také všímá, že dívky mají v této problematice horší výsledky než chlapci. „Jsou vyspělejší a schopné více mluvit o svých problémech, což může být důvod, proč se odhaluje více jejich potíží,“ vysvětluje. Kromě toho, výzkum ukázal na narůstající závislost na digitálních technologiích, která se projevuje tím, že děti obětují spánek a volný čas ve prospěch mobilních zařízení. „Zatímco dříve se s těmito problémy setkávali jen sporadicky, dnes se stávají běžným jevem,“ podotýká Petrenko.

Podle výsledků se zhoršuje také spánek studentů, přičemž jen čtyřicet procent z nich dodržuje doporučené osmihodinové minimum. Třetina žáků spí pouze šest hodin denně, což může mít vážné důsledky pro jejich duševní zdraví a schopnost učit se.

Nově se také objevila problematika sebepoškozování, která byla zařazena do průzkumu poprvé. Děti se podle dostupných dat často zraňují, a to dokonce i během školních hodin. V této oblasti se opět ukazuje rozdíl mezi pohlavími: 9 % chlapců a 26 % dívek přiznává, že se sebepoškozují. Kromě toho, znepokojivý trend ukazuje i užívání energetických nápojů, které konzumuje třetina žáků, přičemž odborníci se snaží prosadit zákon o jejich prodeji dětem do patnácti let.

Alexandra Udženija, náměstkyně pražského primátora pro sociální věci a zdravotnictví, upozorňuje na další faktor, který přispívá k duševní nepohodě dětí – stresující přijímací zkoušky na střední školy. „Přijímací testy představují obrovský tlak, který děti zažívají, a to je potřeba řešit,“ dodává. Udženija zároveň vyjadřuje své odhodlání zlepšit péči o duševní zdraví dětí v Praze, včetně vytvoření ucelené sítě podpory.

Tento výzkum se uskutečňuje od roku 2016 a jeho výsledky slouží jako důležitý nástroj pro školy, odborníky a městské části, aby lépe porozuměly aktuálním potřebám mladých lidí a mohly na ně adekvátně reagovat.

Zdroj: Dnes