Česká vláda v září projednávala novelu školského zákona, která má za cíl zavést pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na běžných základních školách. Ministerstvo školství, které materiál připravilo, věří, že zavedení těchto podpůrných pozic přispěje k lepším výsledkům žáků a posílí inkluzivní vzdělávání.
Podle novely by měly větší základní školy, konkrétně ty s 180 a více žáky, dostávat finanční prostředky na školního psychologa či speciálního pedagoga přímo ze státního rozpočtu. Maximální počet hodin výuky, které budou financovány, stanoví vládní nařízení a vycházet by měl z průměrného počtu žáků školy za poslední tři roky. Menší školy budou moci nadále čerpat podpůrná opatření.
Odbory vyjadřují vůči návrhu nesouhlas, neboť se obávají, že vláda by mohla flexibilně měnit počty financovaných hodin. Ministerstvo školství naopak uvádí, že cílem je regulace "bezdůvodného nárůstu nebo poklesu počtu hodin školy".
Dalším důležitým prvkem novely je možnost upravit financování učitelů, školních psychologů a speciálních pedagogů podle socioekonomického postavení žáků a počtu žáků cizinců ve škole. Novela také mění podmínky pro cizince a osoby dlouhodobě žijící v zahraničí v souvislosti se změnami maturitních a přijímacích zkoušek z češtiny. Zároveň se přesouvá povinnost informovat o možnosti odkladu povinné školní docházky z ředitelů základních škol na ředitele mateřských škol.
Pozice sociálního pedagoga, kterou odborníci na vzdělávání dlouhodobě požadují, je rovněž součástí novely. Ta má pomoci snižovat nerovnosti ve vzdělávání a je podporována Svazem měst a obcí i zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Ministerstvo financí však proti jejímu zařazení vystupuje, i přesto, že ministerstvo školství pozici přidalo jako variantu k jednání vlády.
V rámci novely by vláda mohla v případě potřeby stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu pro danou školu jako v předchozím roce. Tento mechanismus by se mohl vztahovat i na financování školních psychologů a speciálních pedagogů, což by znamenalo, že v případě stagnace počtu dětí by školy nemohly zaměstnat více učitelů. Jak uvedl ministr školství Mikuláš Bek, tento návrh má zajistit stabilitu v počtech pedagogických pracovníků a předejít snižování.
Novela školského zákona se tak snaží reagovat na aktuální potřeby školství a vytvořit efektivnější rámec pro podporu žáků a pedagogů. Její schválení by mohlo mít dalekosáhlé dopady na kvalitu vzdělávání v České republice.