Na začátku září se v Budapešti neformální jednání Rady pro konkurenceschopnost ve formaci evropských ministrů odpovědných za vysoké školství a výzkum. Jedním z klíčových témat byla příprava evropského diplomu. Tato schůze se uskutečnila v rámci maďarského předsednictví Rady EU, které započalo v červenci.

Na programu byly tři hlavní politické diskuze. První se zaměřila na vysoké školství a iniciativu evropského diplomu, nového typu kvalifikace, jehož cílem je podpořit vznik společných vzdělávacích programů přizpůsobených potřebám trhu práce a rozvoji evropského života.  Diplom bude společně udělován univerzitami z různých zemí EU. Tato iniciativa má zvýšit atraktivitu evropského vzdělávacího prostoru pro zahraniční studenty, zjednodušit administrativní procesy a posílit spolupráci mezi univerzitami.

„Evropský diplom může posílit mezinárodní akademickou spolupráci, nejen mezi studenty, ale zejména mezi akademiky. Přispěje ke zkvalitnění vzdělávání a výzkumu a posílí evropskou identitu. Česká republika tuto iniciativu vítá, neboť přispěje ke zvýšení evropské konkurenceschopnosti," uvedl Matúš Žiga, attaché pro výzkum při Stálém zastoupení ČR při EU, který zastupoval Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Další dvě debaty se týkaly výzkumu, přičemž ČR zde reprezentovala velvyslankyně v Maďarsku Eva Dvořáková. Diskuze se soustředily na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím výzkumu a inovací a na snižování roztříštěnosti Evropského výzkumného prostoru (ERA). Tyto priority jsou také předmětem návrhů závěrů Rady, které připravuje maďarské předsednictví. Velvyslankyně Dvořáková zdůraznila, že investice do výzkumu a inovací jsou klíčové pro globální konkurenceschopnost a pokrok v mnoha oblastech. Přestože byly učiněny kroky ke snížení rozdílů v rámci EU, stále přetrvávají zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy a regiony. Je třeba podpořit centra excelence, inovační huby a výzkumné univerzity, ale zároveň zlepšit využití výstupů výzkumu a ochranu duševního vlastnictví.

Třetí diskuze se soustředila na svobodu vědeckého výzkumu. Účastníci se zabývali výzvami, kterým čelí akademické a výzkumné instituce v souvislosti se změnami geopolitické situace a potřebou chránit akademické svobody před nelegitimními zásahy. Ministerstvo školství zdůraznilo význam silného a nezávislého výzkumného sektoru pro ochranu evropských demokratických hodnot.

Na okraj jednání byla podepsána společná deklarace mezi Českou republikou, Maďarskem a Německem o budoucím vstupu Německa do konsorcia ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure). ELI ERIC je špičková výzkumná infrastruktura zaměřená na laserové technologie a interakce laserového záření s hmotou, tvořená dvěma pilíři: ELI Beamlines v ČR a ELI ALPS v Maďarsku. Německo se zavázalo vstoupit do tohoto konsorcia v roce 2027 a současné hostitelské země ho v tomto úsilí podpoří. Němečtí vědci se v posledních dvou letech podíleli na přibližně 14 % experimentů v rámci ELI ERIC.