První návrh rozpočtu pro školství na příští rok byl sotva představen veřejnosti, a už vyvolal ostrou kritiku. Ačkoli má jít do vzdělávání o 15 miliard korun více než v předchozím roce, celková suma 287 miliard je podle odborníků naprosto nedostatečná. Tvrdí, že navýšení financí neodpovídá skutečným potřebám školského sektoru a neplní ani závazky, které si vláda stanovila ve svém programovém prohlášení.

Ministr školství Mikuláš Bek si je vědom, že situace není ideální, a avizuje další jednání. Jeho prioritou je zajistit více peněz především na platy nepedagogických pracovníků, které jsou dlouhodobě podfinancované. "Pamatujeme si loňskou stávku učitelů a dalších zaměstnanců škol. Musíme jednat," prohlásil Bek.

Odborníci volají po větších investicích

Na tom, že rozpočet školství potřebuje daleko větší růst, se shodli všichni účastníci diskuze. „Potřebujeme navýšení minimálně o 30 až 40 miliard korun,“ upozornila poslankyně Jana Berkovcová, členka sněmovního školského výboru. Rozpočet sice roste, ale podle ní jde o pouhé kosmetické úpravy, které neřeší základní problémy školství.

Podporu většímu financování vyjádřila také její kolegyně Renáta Zajíčková. Přesto však dodává, že jde o první návrh rozpočtu, a další vyjednávání jsou teprve před námi. "Ministr Bek má dobrou výchozí pozici, ale musíme žít v realitě. Nemůžeme si dovolit úplně všechno," podotkla Zajíčková.

Podfinancované školství a nedostatek strategie

Vláda premiéra Petra Fialy deklarovala školství jako svou prioritu, realita tomu ale podle odborníků neodpovídá. "Školství je dlouhodobě podfinancované a chybí mu jasná dlouhodobá strategie," zdůraznil Zdeněk Horák z České konference rektorů. Podle něj je nezbytné, aby vláda řešila nejen aktuální výdaje, ale také vytvořila udržitelný plán financování, který zajistí kvalitu vzdělávání v dlouhodobém horizontu.

Josef Bobek z Českomoravského odborového svazu pracovníků školství souhlasil, že navýšení peněz není samo o sobě zárukou úspěchu. Upozornil, že bez efektivního systému rozdělování financí se prostředky nedostanou k těm, kteří je skutečně potřebují – učitelům a dalším odborníkům ve školství.

Kvalita vzdělávání v ohrožení

Klesající zájem o odborné a vysoké školy, nedostatečné platy učitelů a zastaralý vzdělávací systém – to jsou podle expertů hlavní problémy, kterým české školství čelí. „Nemůžeme chtít zlepšit kvalitu vzdělávání, aniž bychom řádně zaplatili učitele,“ varovala Berkovcová. Podle ní hrozí, že kvalitní učitelé odejdou, což by mělo fatální dopady na celý systém.

Klíčová slova, která zazněla během debaty, byla systémovost a předvídatelnost. Navyšování rozpočtu je důležité, ale musí být provázeno účelovým využitím prostředků. Pokud se nezmění přístup k financování školství, mohou příští generace čelit nejen problémům s dokončením vzdělání, ale i s uplatněním na trhu práce.