Na konci května se v albánské Tiraně sešli zástupci 47 zemí na ministerské konferenci Boloňského procesu. Tyto konference se konají pravidelně a slouží k hodnocení pokroku a plánování budoucích kroků pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA). Poslední konference se konala v roce 2020 v Římě, další je plánována na rok 2027. Jedním z výsledků letošní konference je tzv. Tirana komuniké.

Evropská unie, ačkoli Boloňský proces zahrnuje více než jen členské státy EU, je jeho významným podporovatelem. Mnohé iniciativy Evropské komise v oblasti vysokoškolského vzdělávání, jako jsou Evropské univerzity či podpora Evropského diplomu, přispívají k naplňování cílů Boloňského procesu. Před konferencí byla zveřejněna nejnovější implementační zpráva Boloňského procesu, kterou připravily Evropská komise, agentura EACEA a síť Eurydice. Zpráva poskytuje přehled o aktuálním stavu a politických závazcích zapojených zemí.

Implementační zpráva s názvem The European Higher Education Area in 2024 uvádí klíčová data a popisuje současnou situaci v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Například průměrný počet studentů i pedagogů stále roste, i když některé státy, včetně Česka, evidují pokles. Investice do vzdělávání zůstávají relativně stabilní, což při narůstajícím počtu studentů znamená faktické snížení prostředků. Česko vykázalo největší procentuální nárůst rozpočtu na jednoho studenta mezi lety 2015-2020, a sice 47 %.

Tři hlavní závazky

Zpráva se zaměřuje na tři hlavní závazky Boloňského procesu. Potvrzuje, že většina zemí zavedla třístupňový systém (bakalářské, magisterské a doktorské studium), ačkoli některé programy do této struktury stále nezapadají. V oblasti uznávání kvalifikací zpráva uvádí, že 31 států začlenilo Lisabonskou konvenci do národních legislativ. Česko splňuje 4 z 5 principů této konvence a zavádí procesy pro uznávání kvalifikací uprchlíků, což činí pouze polovina států. Automatické uznávání kvalifikací zůstává prioritou a výzvou, přičemž Česko má nastavené automatické uznávání s některými evropskými zeměmi, ale ne v celém EHEA.

Třetí závazek se týká zajišťování kvality. 32 států je členy Evropského registru pro zajišťování kvality (EQAR), který umožňuje hodnocení programů registrovanými agenturami. Česko pracuje na legislativě umožňující uznávání hodnocení agentur EQAR. Nyní je v Česku hodnoceno méně než 25 % programů těmito agenturami. Na druhé straně spektra je 13 zemí, které tento systém nevyužívají.

Zpráva dále analyzuje podporu základních hodnot, sociální dimenzi ve vysokoškolském vzdělávání, výuku, učení a internacionalizaci. Česko je například zmíněno jako země s vysokou mírou zapojení studentů do rozhodovacích procesů na VŠ a jako jedna ze tří zemí splňujících kritéria pro inkluzivní prostředí a kulturu na VŠ. Na druhou stranu, v oblasti flexibilních vzdělávacích možností zaostává, například v distančním vzdělávání, které je možné pouze u akreditovaných programů. Česko také nesladilo národní soustavu kvalifikací se souhrnnou soustavou EHEA.