Česká školní inspekce provedla v červnu tohoto roku tematické šetření zaměřené na sledování postupů a přístupů škol po návratu žáků k prezenční docházce. Zapojilo se do něj 1 465 základních škol a 540 středních škol. Výsledky zveřejnila inspekce ve středu 25. srpna. Ze šetření vyplynulo, že přibližně 36,5 tisíce žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků má závažné mezery ve vzdělání. Na dohnání těchto mezer budou potřebovat podle odhadů učitelů minimálně celý příští školní rok. Nejvíce takových žáků je podle oslovených učitelů v Ústeckém, Libereckém, Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Většina ředitelů proto očekává adekvátní finanční podporu ze strany státu. Ministerstvo školství již dříve avizovalo, že na podzimní doučování rozdělí školám 250 milionů korun.

„Finanční prostředky mohou školy využít hlavně na doučování potřebných žáků, ale stejně tak na adaptační a socializační aktivity pro širší kolektivy žáků. Doučování se mohou ujmout nejen pedagogové z daných škol, ale i studenti z fakult připravujících budoucí učitele,“ uvedl k tomu před časem ministr školství Robert Plaga. Ministerstvo připravilo k podzimnímu doučování web, na kterém najdou jak školy, tak rodiče všechny potřebné informace.

Závažné mezery ve vzdělávání, které budou muset učitelů svým žákům minimálně v nadcházejícím školním roce pomoci doplnit, má 2,6 procenta školáků prvního stupně a pět procent žáků druhého stupně základních škol. Na středních školách je to pak 4,5 procenta studentů. Doplnit tyto mezery by nemělo být problém v polovině tříd na prvním stupni, ve dvou pětinách tříd na druhém stupni a ve dvou třetinách středoškoláků.

Ministerstvo školství ve spolupráci s ČŠI a Národním pedagogickým institutem zpracovalo a v březnu 2021 vydalo podrobný metodický dokument poskytující školám pedagogické náměty a pedagogická doporučení pro období návratu žáků k prezenční výuce. To se podle výsledků šetření ukázalo jako významné vodítko a vhodná podpora pro návrat dětí do škol. Jak ale také průzkum ukázal, více než desetina učitelů se s tímto dokumentem neseznámila vůbec. Lišila se také délka adaptačního období. Ač jej realizovaly téměř všechny oslovené školy, u více než pětiny základních škol a u více než dvou pětin středních škol bylo adaptační období omezeno pouze na týden a mnohdy i méně než týden. Překvapivým zjištěním bylo také malé procento využívání třídnických hodin, ač jsou třídní učitelé většinou ti, kteří děti znají nejlépe. Jejich větší využití v příštím školním roce je tak z pohledu inspekce klíčové.

Jedním z akcentovaných témat minulého školního roku byla problematika vzdělávacího obsahu. Pozitivním zjištěním je proto podle zprávy inspekce fakt, že zhruba v 80 % škol učitelé tento obsah ve spolupráci s vedením školy nebo s předmětovými komisemi upravovali i pro návrat žáků k prezenčnímu vzdělávání tak, aby v čase do konce školního roku byli žáci vzděláváni skutečně jen v důležitých a stěžejních tématech a aby byl dostatečný prostor na procvičování a opakování stěžejního učiva probraného během distanční výuky.

Pouze méně než čtvrtina středních škol musela odsouvat praktickou výuku na prázdniny

U škol, na kterých je výuka realizována také s odborným výcvikem, byla velkým tématem absence praktické výuky.

„Z vyjádření ředitelů středních škol i třídních učitelů však vyplývá, že jen pro méně než čtvrtinu středních škol představovala absence odborného výcviku tak zásadní problém, aby jej museli přesunout do období letních prázdnin, nebo dokonce až do dalšího školního roku,“ píše se ve zprávě České školní inspekce.

Celá zpráva o výsledcích šetření České školní inspekce je k dispozici zde.

Fotografie od uživatele Julia M Cameron ze služby Pexels