Kampus Hybernská je centrem kultury, inovací, vědy a vzdělávání. Je určen pro setkávání studentů, umělců, vědců, výzkumníků, kreativců a inovátorů s občanskou veřejností. V lednu 2021 přešel Kampus na základě nově uzavřeného partnerství s hlavním městem Prahou z péče Filozofické fakulty na celou Univerzitu Karlovu. V tom okamžiku se do Kampusu dostává inovační potenciál oborů všech sedmnácti fakult UK a řady dalších univerzitních součástí. O dalším potenciálu toho místa, plánovaných akcích a jak by do budoucna měla fungovat spolupráce univerzity se středními nebo základními školami v Praze, nám na jedné z akcí, které se v kampusu konaly, Evropském dni jazyků, řekl více kandidát na rektora Univerzity Karlovy, profesor Michal Stehlík.

Proč vznikl Kampus Hybernská, co má být jeho přínosem pro studenty?

V poslední době se ve velkých městech ukazuje čím dál víc, že univerzity vstupují do veřejného prostoru a propojují se tak, že to již není jen o vzdělávání a vědě, ale vzniká jejich taková třetí role, a Kampus Hybernská je toho skvělým příkladem. Nejenom v Amsterdamu nebo jiných velkých evropských univerzitních městech, ale i v Praze tak vzniká prostor k setkávání kultury, studentů, veřejného prostoru. Univerzita má vstupovat do veřejného prostoru, a to se vydařilo právě Kampusem Hybernská. Ten má v sobě navíc jeden další potenciál.

Jaký to je?

Univerzita je, jak já říkám, konfederační. Má 17 fakult a tím pádem 17 světů, a zrovna Kampus Hybernská je místo, kde se tyto světy dokáží propojit, kde spolupracují a potkávají se najednou lidé z více fakult. Je toho příkladem i například Evropský den jazyků, který se letos koná za účasti čtyř fakult z univerzity, což je naprosto skvělá zpráva. Nežijeme jenom na fakultách, ale i mimo ně, třeba právě na Hybernské.

Jaké další akce kromě Evropského dne jazyků se v kampusu plánují?

Hodně se řeší propojení výtvarného umění, muziky, přednášek a diskuzí a já budu velmi rád, když do budoucna do sebe bude Hybernská nasávat i další studentské spolky, aby se dokázali potkávat všichni spolu a nacházeli společná témata. Moc podobných prostor, řekl bych dokonce, že žádný jiný podobný Hybernské, nemáme. A i proto by podpora těchto aktivit měla být maximální.

Jedním ze zřizovatelů Kampusu Hybernská je i Hlavní město Praha, jak funguje spolupráce s městem v tomto ohledu?

Za mě je to skvělý příklad spolupráce, pohrávám si s metaforou Praha univerzitní, je třeba, aby ty univerzity byly vidět, a to nejenom v Hybernské, a město se stalo centrem vysokého školství. Jsem rád, že se nastartoval podobný druh spolupráce, na který v minulosti nebylo vůbec pomyšlení. Takže spolupráci v tomto ohledu hodnotím jako jedinečnou.

Jaká je vaše další představa role univerzity ve městě? Existuje nějaká forma spolupráce se středními školami?

Je to otázka většinou konkrétních fakult, univerzita nemá nějak centralizovanou spolupráci. Na té nižší úrovni to funguje dobře, ale centrálně by to bylo v některých ohledech těžké, když jde například o konkrétní obory, jako matematika, pedagogika a další. Prostor ke spolupráci ale vidím v roli univerzity jako popularizátora, to znamená, aby dokázala například středoškoláka zaujmout konkrétním oborem. Rád bych posílil něco jako centrum popularizace na univerzitě a vstupoval do těch středních škol, abychom ta naše témata dokázali komunikovat nejenom na naší půdě. A úplně fatální je do budoucna role pedagogické fakulty jako místa, kde by se měly řešit metodické věci do budoucna. Ta má velké vazby na pražské střední školy a tam by mělo do budoucna směřovat naše úsilí. Můžeme také vnášet odborníky na půdu středních škol, já jsem nedávno zažil úžasnou akci Gymnázia Nad Alejí, kde vedle sebe přednášel profesor Trka, odborník na dětskou leukémii, a jiní profesoři z oblastí matematiky nebo ekonomie, a to je přesně to propojení, které potřebujeme.

Akademie věd například během pandemie „půjčovala“ odborníky školám na tematické přednášky online pro žáky už od základních škol, je tohle jedna z cest, kterou by se mohla další spolupráce se školami vydat?

Pandemie covidu – 19 nám ukázala, že výuku lze realizovat i novými směry. Ta spolupráce se děla i předtím, individuálně, když měl někdo kontakty nebo chuť tato setkávání realizovat, já jsem například přednášel o listopadu 1989 na základních i středních školách. Ale myslím, že kdyby se tomu dal nějaký institucionální rámec, bylo by to skvělé, protože je i toto jedna z potřebných aktivit a kde jinde najít a nadchnout budoucí studenty než tím, že je inspirujeme hned v začátcích jejich studia.

Zajímá vás, jaké akce se v nejbližší době uskuteční v Kampusu Hybernská? Podívejte se na program.